Kultura
U jedné samoty v prázdných červených polích seděl muž a na kolenou na starém klikovém gramofonu si pouštěl Beatles. Slyšeli ho už z dálky, jak pořád, hodiny, obehrával to samé. Když k němu došli, neodpověděl jim na otázku. Natáčel znova kliku. Sedli si opodál a znovu poslouchali to samé. Neviděl je. Byl šílený. (Egon Bondy: Afghánistán)Jsem rád, že Mácha zůstane v rukou čtenářů, i když je jich méně
Úterý, 07 Září 2010 08:44
Když se čtenář probírá současnou českou literaturou, občas mívá pocit, jako by se u nás začalo umělecky tvořit právě předevčírem. Povědomí o kulturní kontinuitě se po listopadu 1989 nepodařilo úplně obnovit, a s tím jako by zmizela také vůle vědomě rozvíjet předchozí tradice. S tím souvisí i přinejmenším rezervovaný postoj k výročím a oslavám, který je v nás zakořeněný. Letos se přitom velkých jubileí sešlo hned několik. Od narození básníků Oldřicha Mikuláška a Františka Hrubína uplyne sto let; od narození Karla Hynka Máchy dvě stě. Akcí, které by měly připomenout zejména posledně jmenovaného oslavence, je na letošek naplánováno víc než dost, zůstává ale otázkou, jaký budou mít ohlas a zda to alespoň někoho přiměje znovu si přečíst Máj. I tyto pochybnosti byly koneckonců jedním z důvodů, proč je hostem červnového čísla Hosta přední odborník na literaturu devatenáctého století Dalibor Tureček.
Seděli jsme onehdá s germanistou Tomášem Dimterem v Masných krámech nad orosenou sklenicí Budvaru. Za okýnky tohoto kultovního hostince se míhali spoluobčané na svých cestách kamsi. Svítilo slunce a Tomáš spokojeně řekl: „Vždycky, když jsem v Budějovicích, mám pocit, že jsou prázdniny." A dál si vychutnával kvasnicovou čtrnáctku. Jindy jsem zaslechl vášnivý proslov budějovické náplavy - malíře Jaroslava Platila.
V listopadu loňského roku zemřel Milorad Pavić, spisovatel obdivovaný světovou odbornou i laickou veřejností pro schopnost objevovat stále nové nečekané formy literárního díla, výjimečnou fantazii i osobitý přístup ke čtenáři.Architektonické osvětlení – vadí někomu? díl 2.
Napsal Jan Kondziolka
Uvedeno v Kultura
Neděle, 13 Červen 2010 19:43
V minulém díle Architektonické osvětlení – vadí někomu? díl 1. jsme si v hrubých rysech nastínili problém světelního znečištění a s tím spojené světelné znečištění vznikající osvětlením architektury. Teď si konkrétně řekneme, jak problém napravit.
(Literární obraz města New York)
George Blecher
New York není nejkrásnější město na světě. Vedle křivek pařížských ulic nebo přírodní scenerie Stockholmu a Hongkongu působí jako domácká tetička. Manhattanské mrakodrapy se navzájem vytlačují a město získá ten pravý šmrnc, teprve když jsme na odchodu a ohlédneme se přes rameno. Jeho nejslavnější mrakodrapy byly postaveny před osmdesáti lety; ty novější vypovídají spíše o penězích než o originalitě. Není žádným tajemstvím, že většině Newyorčanů se po Světovém obchodním centru nijak zvlášť nestýská. Hotely jsou v New Yorku předražené, restaurace vesměs přeceňované, divadlo průměrné; jen živé hudební produkce a muzea skutečně stojí za zhlédnutí.
Kde leží práh etické bolesti Literárních novin?
Jana Soukupová
Z hlediska krásné literatury je příběh Literárních novin dechberoucím románem naší republiky, a to nejen ve dvacátém století. Literární noviny žijí stále a zvraty České republiky se do jejich podoby obtiskují podnes. Jako by dějiny naší země právě tento titul obzvlášť přitahoval. Kolikrát už byly zakázány, rozmetány, vydrancovány, znásilněny... A dodnes to nebere konce.
(S Vladimírem Mikešem o smlouvě s Dantem, fyzickém vstupování do textu a o lidském těle)
Božskou komedii začal Vladimír Mikeš překládat před půl stoletím, ale její kompletní překlad vyšel až loni. Když dnes o Dantovi hovoří, chápete, že se mu stal životním průvodcem, podobně jako samotného Danta provází sférami bytí Vergilius. V obou případech jsou to mužná přátelství a lícování skrze staletí. Dante před Mikeše postavil úkol a odměnil ho radostným věděním.
Božskou komedii začal Vladimír Mikeš překládat před půl stoletím, ale její kompletní překlad vyšel až loni. Když dnes o Dantovi hovoří, chápete, že se mu stal životním průvodcem, podobně jako samotného Danta provází sférami bytí Vergilius. V obou případech jsou to mužná přátelství a lícování skrze staletí. Dante před Mikeše postavil úkol a odměnil ho radostným věděním.
Dlouhá zima mi nabízí vzpomínky na dětství, na poslední léta první republiky a nacistickou okupaci. Tělocvik jsem nemiloval, ale bruslit jsem se na přírodním kluzišti za školou naučil a o pár let později jsem ruku v ruce se svou první velikou láskou kroužil po ledě a záviděl jsem mladým pánům a dámám, když uměli tančit za zvuků reprodukovaného valčíku. Dodnes cítím vůni a nakyslou chuť tekutiny, kterou prodávali v šatně jako čaj.
Architektonické osvětlení – vadí někomu? díl 1.
Napsal Jan Kondziolka
Uvedeno v Kultura
Středa, 02 Červen 2010 08:43
Naše civilizace neustále roste a rozvíjí se. S tím jak roste počet našich volných prostředků, dostávají se investice i na dříve upozaďované oblasti – kultura, památky, sport, rekreace… Budují se nové sportovní areály, památky se zkrášlují. A tak se není co divit, když tu krásně opravenou památku budeme chtít zvelebit i v noci, aby byla na odiv všem kolemjdoucím. Přesto se najdou lidé, pro které je toto problémem.
Statistika galerie
- Počet děl v galerii: 2498
